EU, první a druhá kategorie.

Tvrdé jádro neomarxistické EU páchá masovou sebevraždu. ECB rozjela rotačky na nejvyšší obrátky a tiskne a tiskne. Eurozóna je nevratně zadlužená. Musíme se semknout, pojďte s námi páchat masovou sebevraždu, přijměte nejhorší měnu

v historii. Nebojte, bude se vám dobře umírat.

Budete mít více ryb v „rybích prstech“, budete mít více masa v uzenářských výrobcích a více kakaa v čokoládách. No řekněte, není toto skvělý obchod? USA mají skutečnou unii, ale každý stát má právo přijímat vlastní zákony, které nejsou závislé na federálních. EU chce naprosto vše unifikovat a naši politici to dělají, chce vytvořit amorfní masu obyvatel, kteří budou stádně následovat své pravověrce, nahnědlé, hnusné barvy, která silně připomíná exkrement.

Ten úvod byl sice napsán již před nějakým časem, ale příliš se nezměnilo. Spíš ještě přitvrdili, že není možné pobírat dotace a přitom se neúčastnit společného programu přerozdělování ilegálních přivandrovalců. Některé státy s tím mají problémy, naděje do jaderných fyziků, špičkových chirurgů, avantgardních inženýrů, kteří budou zachraňovat průběžný, důchodový systém, se nenaplnily.  Spíš se z nich stali čistí příjemci peněz daňových poplatníků a v důsledku i těch zmíněných důchodců.

Když už, ač s tím nesouhlasím, tak raději tou druhou kategorií, kde si své hodnoty budeme tvořit sami, sami na ně vydělávat a sami je užívat. Budeme mít vlastní měnu, ke které se sice, ČNB nezachovala  moc dobře a tím nás všechny okradla, nebudeme brát žádné dotace, které nás prostřednictvím kofinancování okrádají také, nebudeme přijímat zákony vnucené z EU, jako bychom neměli těch vlastních paskvilů dost.

Ještě lepší by bylo z tohoto sebevražedně komunistického spolku vystoupit. Jistě, pomsta by byla sladká, zatrhli by nám obchodní styky, ale kdo se chová tak pomstychtivě? To nemá se svobodnou společností absolutně nic společného, to je čirá ideologie, které jsme si užili již dost a vlastně proti ní jsme v 89. cinkali klíči. Obchodovat mezi sebou musí firmy, jelikož si uvědomí, že to je vzájemně výhodné, nikoliv politbyra určující, co se smí obchodovat a co se nesmí obchodovat. S kým se smí obchodovat a s kým se obchodovat nesmí.

Nemohu si pomoci a asi se často opakuji, ale o těchto věcech je potřeba mluvit, nezavírat oči, nehrbit hřbet ,  postavit se problému se vztyčenou hlavou ,  nepapouškovat názory nějakých ideologů. Vstupovali jsme do EU dobrovolně, nemluvím o propagační kampani, již to mělo být podezřelé, o které jsme si myslili, že to je svobodná společnost ctící vlastní zásady a neomezující své občany, ač názorů jsou různých.  Dnes začínají nabývat na významu další omezení, již si nebude moci každý otevřít stránku na internetu, kterou by zrovna chtěl, někomu bude připojení záměrně zpomaleno, aby nemohl reagovat. Jestli toto není totalita, tak co jí vlastně je?

Samozřejmě mohu zmínit genocidu Židů a posílání odpůrců režimu na Sibiř. Tak daleko snad ještě nejsme, ale malými krůčky to pokračuje, takže vyloučeno není vůbec nic. Proto musíme protestovat. Jak se říkalo kdysi, „odvážejí Židy, to je mi jedno, já nejsem Žid, odvážejí do Ljubljanky odpůrce komunismu, mi je to jedno, já nejsem odpůrce komunismu“. Já se toho, pravděpodobně nedožiju, ale může se stát, že se toho dožijí mí potomci.

Příznivec a volič Svobodných – Jaromír Hlubek