Předvolební debata – školství

Ústavou je dáno právo každého občana na vzdělání. Co je myšleno vzděláním? Pouhé umění číst a psát nebo ovládat kvantovou fyziku, anatomii těla a jeho funkce, porozumět zákonům sil, pevnosti, pružnosti, elektrotechnice, statice,

matematice, filosofii, sociologii a jiným imaginárním vědám?

Co je dáno Ústavou za to se zaručuje STÁT a své záruky musí plnit, takže to musí být hrazeno z prostředků daňových poplatníků, kteří k tomu, svým hlasem, zmocnili příslušné státní orgány.

Můj názor je ten, že to, co bychom měli hradit ze svých daní je jen ta základní škola s těmi nejzákladnějšími vědomostmi. Všechno navíc je již obchod.

Bouřlivá debata se vedla o platech učitelů, jistě učitel musí mít autoritu, aby svým žáčkům nebyl pro smích, zároveň musí žít na určité úrovni, protože jak žáci, tak rodiče dětí by jej měli vnímat jako někoho, komu je radno své děti svěřit. Bohužel dnešní doba nahrává spíš těm žáčkům a učitel je jimi mnohdy zahnán do kouta a ze strachu z obvinění raději se stáhne a nechá ty fracky dělat si, co chtějí.  Tím jeho autorita žádným způsobem nestoupne a on se zamyslí, stojí mi to za to, abych se takto ponižoval za peníz hodný kopáče jam? Nestojí, ale jen plat v tom nemá své místo, někdo cítí učitelské povolání jako poslání a učit děti jej opravdu baví. Pokud jejich práci přikazuje Ústava, měli by být i náležitě odměněni, aby se ve společnosti necítili jako druhořadí a zároveň by měli mít mnohem víc pravomocí, aby se nemusili třást před jakoukoliv rozjívenou matinkou, která je nespokojena s výsledky svého synáčka. Takže učitelům na základkách velmi výrazně přidat, zákon je nutí dělat to, co dělají, proto by jejich plat měl být výrazně nadprůměrný.

Úplně jiný problém nastává na dalších stupních vzdělávání. Střední škola je již předstupeň ke kariéře, proto by neměla být zadarmo, Ústava již neukládá, že každý musí absolvovat střední školu, je to jen na uvážení a schopnostech potenciálního studenta. Chci studovat, tak zaplatím, ne moc, přiměřeně. Buď to chtějí i rodiče a zaplatí to nebo to chci jen já a budu hledat cesty, jak to zaplatit. Středoškoláci to mají poměrně těžké, z většiny nejsou plnoletí a nemohou si sami přivydělávat, ale cesty jsou, záleží jen na nich. Kdo chce studovat, ač bez zázemí, cestu si najde, kdo nechce, odpadne. Protože středoškolské platby, spíš jako motivační činidlo, by nebyly moc velké, měla by státní pokladna počítat i s přispěním na středoškolské učitele. Dal bych jim totéž, co učitelům na základkách, ale mohli by si vypomoci z plateb studentů. Mimochodem, 30% reklam na našich televizních programech nabízí všelijaké půjčky. Pokud půjčku, tak pořád je lepší ta na vzdělání, než na Vánoční dárky nebo dovolenou.

A teď kámen úrazu, vysoké školy. Ty by neměly dostávat z peněz daňových poplatníků vůbec nic.  Všichni jsme chytří, umíme mluvit, ale podle Gausova rozdělení jsme v průměru průměrní. Extrémů, úplné hlouposti a geniality, je velmi málo. Vysoké školy by měly být pro občany s vysoce nadprůměrnou inteligencí, kteří jsou přesvědčeni, že tato škola je jejich cestou k prosperitě a jsou schopni a odhodlaní se skutečně něco naučit a následně přinést i něco navíc celé společnosti, že se z nich stanou kapacity vážené v oboru. Ne pro lidi, kteří tam tráví jen rozverné mládí v divokých večírcích se socialistickou rétorikou. Pak dostanou diplom, jejich znalosti a všeobecný přehled je přinejmenším diskutabilní a přínos nulový. Vysoké školy by měly být plně hrazeny frekventanty a jejich platby by měly pojímat i platy pedagogů. Takže žádný zásah státní pokladny. Vysoké školy si vyhrazují právo rozhodování na své akademické půdě. Proč ne, ale nechtějte to financovat z peněz daňových poplatníků. Proč by Lojza od kombajnu, na víc nemá, měl platit, prostřednictvím svých daní, „zlatou“ mládež, která za jeho peníze studuje naprosto neúčelné obory naprosto neúčelných vysokých škol?  A ještě k tomu jej poučují co je správné, co není správné, co už je rasistické, co je přímo xenofobní. Přitom nám chybí skuteční vědci a odborníci, kteří by alespoň něco vymyslili, kteří by se prosadili ve světě vědy a techniky, krom doktora Pomahače v lékařských kruzích. Je to tristní, máme 3% obyvatel USA, ale Nobelovu cenu za nějakou vědeckou činnost ani jednu. Nepočítám staré vědce, kteří si školu ještě platili, ti tu schopnost a svobodu výzkumu ještě měli. Proto jednoznačně, vysoká škola jen za peníze. Každý student by si rozmyslil, že na to má, že jej to baví a zda si tu půjčku vezme, protože v budoucnosti jej to velmi kvalitně uživí. Navíc jsou tady možnosti firemních stipendií pro velmi nadané studenty.

Vzpomínám si, jak naši představitelé, po vstupu do EU, byli ze západu peskováni, že máme málo vysokoškolsky vzdělaných lidí, ale byli to opravdu vzdělaní lidé. Dnes jich máme mnoho s diplomem, ale přínos jejich „inteligence“ není jaksi vidět, spíš se jeví jako kontraproduktivní. Naše vysoké školy produkují ideologické omezence stejně jako kdysi Vysoké učení Marxismu Leninismu.

Příznivec a volič Svobodných – Jaromír Hlubek