Absolutní blábol, s chudobou musí skoncovat každý sám svým osobním přičiněním, nikdo to za něj neudělá. Naprosto zářný příklad světového socialismu, kde je nepopíratelnou pravdou, že socialismus nečiní lidi bohatšími, ale chudšími
Ti úspěšní ztrácejí motivaci, jelikož jim stát všechno vezme a taky ti neúspěšní, kterým se to sype zadarmo do klína ztrácejí motivaci, protože regulace a restrikce jim nedovolí se svobodně rozhodnout a bez byrokratických překážek podnikat. Takže raději ani nehnou prstem a čekají na všeobjímající stát. Pokud chce socialismus někomu něco dát, musí to jinému sebrat, jelikož sám o sobě žádné zdroje nemá a když i nějaké má, tak s nimi neumí hospodařit, jelikož z kapes socialistických politiků to nejde.
Tato přerozdělovací politika je cestou do pekel. Demotivuje naprosto všechny a jak známo perpetum mobile neexistuje. Mladí lidé nechtějí vykonávat, dle nich, podřadné práce, proto studují nesmyslné obory a myslí si, že je někdo bude platit za sociální inženýrství, plkání o politice, „vědecké“ prosazování gender a gay teorií, sociologické experimenty, oteplovací pseudoteorie, zelenorudé bránění technickému rozvoji. Omyl, aby je někdo mohl za takové věci platit musila by být napřed všeobecná poptávka a pak někdo, kdo ty peníze vytvoří a je ochoten jim je dát. Tak fungovala společnost do poloviny minulého století, bez regulací, bez restrikcí, bez dotací, bez grantů. Každý se musil snažit, aby přežil a na trhu se uplatnil, proto taky kapitalistické státy zaznamenávaly pokrok a bohatly a následné socialistické státy jen chudly.
Z toho se nedokážeme vyhrabat ani po 28 létech, protože jeden socialismus jsme opustili a do druhého jsme vlezli, takže jsme tam kde jsme už byli, tedy v análním otvoru. I ten původní kapitalistický svět začíná silně chudnout, všemu vládnou dluhy a inflace. Loď začíná nabírat vodu, přitom se na palubě stále tancuje a ti světoví leadři se plácají po ramenou, jak to dělají dobře.
Soudruzi aktivisté, jak tedy mají skoncovat s celosvětovou chudobou? Z vakua ještě nic nevzniklo, ač fyzikové by třeba oponovali, z čeho má vzniknout ta pomoc?
Vím, samostatnost a starost o sebe samotného a své blízké je těžká, vyžaduje to energii, entuziasmus, odvahu, pracovitost, ale pokud budeš mít naději, že tvá práce nevyjde v niveč, že tě nezreguluje a její výsledky ti neukrade nenažraný stát, tak do toho půjde mnohem víc lidí a tak vzniká všeobecné bohatství. Tak se bojuje proti chudobě. To byste měli říct těm chudým v Africe a ne jim dávat zadarmo, co si ani v nejmenším nezaslouží.
Příznivec a volič Svobodných – Jaromír Hlubek
